Vzpomínky

JanZahradnicek

Jan Zahradníček

vzpomínky

Blízký člověk zůstane v našem životě tak dlouho, dokud je v naší paměti. Není tu sice tak, jak jsme na něj byli zvyklí, ale jsou tu věci, místa, události a přání s ním spojená. Vzpomínáme ve světě, který je vlastně stále stejný, i když v něm chybí jedna důležitá osoba.

Lucka

Lucie svou nemoc nikdy nepřijala. Jak ostatně máte přijmout vidinu neodvratné smrti, když je vám sedmadvacet... Poslední měsíce svého života strávila v péči svých přátel a rodiny a poslední dva týdny i v péči domácího hospice. A právě domácí hospic nabídl Lucii i nám všem kolem ní jiný vhled. Umožnil soustředit se na to, co je ještě možné udělat, sdělit, prožít, procítit... Intenzita těch posledních týdnů v nás, kteří jsme tady po Lucii zbyli, doznívá ještě po letech.

Barbora