V poradně pro pozůstalé jsme připraveni odpovědět vám na otázky, které vás tíží.
Člověk zůstává v našem životě tak dlouho, dokud je v naší paměti. Avšak jen ze vzpomínek se nedá žít, a tak musíme hledat nový způsob bytí ve světě, který je vlastně stále stejný, i když v něm chybí jedna důležitá osoba. Cílem truchlení není odpoutání se od zesnulého, ale přijetí reality ztráty a propracování se bolestí. Můžeme se přizpůsobit novému prostředí, ve kterém nám někdo chybí, a zkusit nalézt vyrovnaný vztah k zesnulému, který je stále součástí našeho světa, a zároveň budovat nový život.
Zármutek s sebou nese velkou zátěž, která se může projevit úzkostí, vztekem, pocity viny, křivdy a osamění, podrážděností ve vztazích či ztrátou smyslu rutinních činností. Zármutek mívá i fyzické projevy, které se projevují menší chutí k jídlu, špatným spánkem, horší soustředěností či neklidem. Nesnažte se zármutek ovládat nebo potlačovat, je přece úplně přirozené být smutný, plakat, chtít o tom mluvit s lidmi – anebo být se svými vzpomínkami a slzami o samotě. Říká se, že čas všechny rány zhojí: jistě, ale každý toho času potřebuje jiné množství.